Během letecké přehlídky v Dubaji ve dnech 17. a 18. listopadu 2025 generální ředitel společnosti Sjednocená letecká korporace (OAK) Vadim Badeha v ruské televizní stanici První kanál oznámil, že dva letouny Su-57 již byly předány nejmenovanému zahraničnímu partnerovi a „zahájily bojovou službu“.
Ačkoli nebyla oficiálně potvrzena identita kupujícího, mezinárodní média a analytici zaměření na obranu se rychle shodli na Alžírsku jako na nejpravděpodobnějším příjemci, což podpořila řada veřejných prohlášení a dlouhodobé signály o zadávání veřejných zakázek. Navíc alžírská národní televizní stanice ENTV v únoru 2025 informovala, že se země stala prvním exportním zákazníkem Su-57E.
Alžírsko a Su-57E: První stroje 5.generace v Africe
Alžírsko, dlouhodobý uživatel ruské vojenské techniky (včetně letounů MiG-29 a Su-30MKA), potvrdilo nákup celkem 14 stíhaček Su-57E. Su-57E, exportní verze ruského Su-57, nabízí omezené schopnosti stealth, rychlost až 2 600 km/h, dolet 5 500 km a nosnost až 10 tun výzbroje. Alžírsko plánuje využít tyto letouny nejen pro bojové mise, ale také jako náhradu za letouny včasného varování (AWACS) díky jejich pokročilým radarovým systémům.
Podle Ecofin Agency alžírští piloti již absolvovali výcvik v Rusku a dodávky se očekávaly do konce roku, což již je očividně splněno alespoň částečně. Tato úroveň transparentnosti je u alžírských vojenských akvizic, které obvykle zůstávají důvěrné, neobvyklá, což oznámení dodává na váze.
Rizika a pochybnosti
Navzdory pokročilým schopnostem Su-57E existují pro Alžírsko určitá rizika spojená s tímto nákupem. Do konce roku 2023 bylo vyrobeno pouze 22 kusů Su-57 (včetně prototypů). Problémy s motorem, konkrétně opožděná integrace nového motoru Izdělije 30 a obavy ohledně radaru a systémů elektronického boje totiž vedly kritiky k zpochybňování vyspělosti ruského letounu.
Exportní verze letounu má navíc údajně snížené taktické a technické charakteristiky oproti verzi používané ruskými vzdušnými silami. Program Su-57 čelil v minulosti výrobním zpožděním a technickým problémům, zejména s motory AL-41F, které byly kritizovány za nespolehlivost a negativní vliv na stealth vlastnosti letounu. Existují také obavy z omezeného přístupu k náhradním dílům a technické podpoře, což může ovlivnit provozuschopnost letounů v dlouhodobém horizontu.
Proč Indie odstoupila od programu Su-57
Indie se původně podílela na vývoji Su-57 prostřednictvím programu FGFA (Fifth Generation Fighter Aircraft) ve spolupráci s Ruskem. V roce 2018 však Indie od projektu Su-57 odstoupila hned z několika důvodů.
Technologické obavy: Indie vyjádřila nespokojenost s kvalitou konstrukce letounu, nespolehlivostí motorů AL-41F a nedostatečnými stealth vlastnostmi.
Nedostatečný přenos technologií: Rusko odmítlo sdílet zdrojové kódy počítačů a softwaru Su-57, což by omezilo schopnost Indie provádět vlastní modernizace letounu.
Finanční náklady: Náklady na vývoj a pořízení letounů byly vysoké, přičemž Indie měla získat pouze omezený počet prototypů za značnou investici a vlastně tak Rusku zaplatit jeho vývoj.
Indie se také rozhodla zaměřit na vývoj vlastního stíhacího letounu páté generace AMCA (Advanced Medium Combat Aircraft) v rámci iniciativy „Made in India“, aby posílila svou technologickou nezávislost.
Geopolitické důsledky
Nákup Su-57E Alžírskem může ovlivnit rovnováhu sil v severní Africe, zejména ve vztahu k Maroku, které usiluje o pořízení amerických letounů F-35. Tento krok může vyvolat regionální zbrojní závody a zvýšit napětí v oblasti. Pro Rusko představuje export Su-57E posílení jeho postavení na globálním trhu se zbraněmi, navzdory mezinárodním sankcím a omezením. Výkon Su-57E v alžírských rukou budou bedlivě sledovat potenciální kupci, jako je Vietnam, Myanmar, Írán a potenciálně i země Latinské Ameriky.
Na globální scéně by takový export signalizoval odhodlání Ruska udržet si status špičkového dodavatele zbraní, a to navzdory omezením daným mezinárodními sankcemi a konkurenčními dodavateli v Asii a na Blízkém východě. Zároveň by to ukázalo, že program Su-57, často kritizovaný za zpoždění a omezený počet vyrobených kusů, je přesto dostatečně připravený, aby se dostal na exportní trh. Dlouhodobá důvěryhodnost platformy však bude záviset na schopnosti Ruska udržet spolehlivé tempo výroby, poskytovat konzistentní podporu údržby a prokázat provozní výkon letadla v reálných nasazeních.
Zdroj: Ecofin Agency, The Asia Live, Military Africa, topcor.ru
Autor/Licence fotografie: Su-57, Cebactoiiojlb – Own work, CC BY-SA 4.0